Včelařská konference

Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe.

Aleš, koľkokrát som už napísal na fórach vetu "chovám včely v kláte miesta na stavbu majú stále dosť a predsa sa každý rok trikrát vyroja! Nezasahujem do nich, robia si čo chcú! Rojenie ako také nie ja samoúčelné, včely v prírode prežili len preto, že sa rojili a roja sa aj teraz, ak majú vhodné podmienky, teplo a veľa potravy. Včely v kláte prežívajú, lebo jediné čo v nich dokážem urobiť, med z nich nevyberám, ale každý rok im podám menšie zásoby a nakoniec ich fumigujem. Anton

Asi to záleží hodně na místních podmínkách nebo na rojivosti nebo nakonec na snadnosti návratu matky z proletu do dutiny. Já jsem popsal zkušenosti, které jsem získal, když se mně kdysi "povedlo" párkrát nějaká včelstva nechat vyrojit vícekrát. Ještě v zadovácích.

Radime, prečo si vymýšľaš, žiadne prelety, boli to celkom normálne roje a pritom mali v kláte dostatok miesta. Začal som včeláriť v zadovákoch (úľ dvoják) a nikdy z nich roj nevyletel!

Mili vcelari,

omlouvame se za vypadek weboveho rozhrani konference zpusobeny necekanymi softwarovymi zmenami administratorem serveru. Novy server, kam jsme se presunuli, ma jeste obcasne kratkodobe vypadky, doufame vsak, ze pricinu problemu se podari brzy nalezt a vse bude brzy slapat, jak ma!

Prijemny novy rok,

Petr Baudis

mPol (178.72.192.120) --- 30. 12. 2011
Professor DV 2501

Va Včelařství, pravděpodobně v roce 2009, údajně vyšel článek o použití osobní váhy Professor DV 2501 pro vážení včelstev.

Má s tímto způsobem vážení někdo zkušenost?
.......
viz stránky Míry Pelikána:http://pupek73.blog.cz/1111/ulova-vaha

Va Včelařství, pravděpodobně v roce 2009, údajně vyšel článek o použití osobní váhy Professor DV 2501 pro vážení včelstev.

Má s tímto způsobem vážení někdo zkušenost?

Díky.

Velikost buněk by množství roztočů ovlivnit neměla, aspoň tak to vyšlo z debaty zde, někdy před před. Prý to zkoumaly někde v zahraničí, detaily ty už si nepamatuji. Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe.
To, že volně žijící včelstva jsou odolnější proti moru je snad už potvrzeno. Jde o to, že žijí pouze na medu, ne na zásobách z cukru, a to má větší antibakteriální účinky v žaludku včel. Takže včely jsou prostější spor MVP a nenakazí plod.
Zajímavější je tedy to, že včely jsou 6 let bez ošetření s varroázou. Co jsem já věděl o zalétlích rojích tak ty zpravidla do 3 let skončily.


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Cernoska
> Datum: 30.12.2011 08:36:37
> ----------------------------------------
> S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky
> zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s
> roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach
> pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my
> vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi
> bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr
>
>
>

Toho medu bylo hodně, stejně by se to moc pít nedalo, bylo by to jak cumel. Dá se koupit za ne velký peníz sacharometr a tam držet koncentraci 26 - 28 st. Stačí úplně čerstvé vajíčko a musí koukat asi plocha jako pětikoruna. kdo chce kvasení zrychlit na maximum, dá se 20 st. a někdy v prostředku kvasení se dosladí, ale to už se u toho musí trochu myslet. Prostě jsi se do toho pustil bez základních vědomostí. Takže napříště si něco raděj dopředu přečti! Teď bych přidal 1/3 vlažné vody a 1/2 hod bych vzduchoval akvaristickým kompresorem a nebo několikrát z výšky přetočil a ještě přilil trochu kvasinek. Jestli jsi nepřikyseloval nasypal bych tam dva malé bal. kys. citronové. Mělo by se to znova rozjet. Jsou li tam již kaly tak je odstranit! Držím palce! Zdraví R. S.

Skryštalizovaný repkový med uložený v 200 l sudoch pri vonkajšej 33° C pri zvíšenom obsahu vody, zakvasil. Bol som z toho sám prekvapený.

"Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem udělal chybu? :-) Děkuji."


20 kilo medu je zhruba 14 litrů, takže do 35 litrů bylo doplněno 21 litrů vody. V 20 kilech medu je zároveň asi 4 kila vody a 16 kilo cukrů, takže celkem to bylo 16 kilo cukrů na asi 25 litrů vody v 35 litrech. Ve 100 litrech by to bylo 46 kilo cukru rozpuštěných v 71 litrů vody, opravdu docela koncentrovaný roztok....Řekl bych, že kvůli velkému množství cukru se kvasinky nechtějí množit a tak pracují jen ty, co tam byly dodané. Nebo tam nejsou živiny.

vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!!

J.B. souhlasím
Nízké procento vody v medu je jen tlak úředního šimla a výkupců.

Dobrý den,chyba byla nejspíš v příliš silné koncenraci,taky jsem měl stejný problém a i když jsem stejný roztok zředil a dal další kvasinky tak to sice vykvasilo,ale ne tak moc a medovina byla pořád hodně sladká. A ještě něco,letos jsem vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!!

Pane Brennere, prosím, ozvěte se mi na mail "kucera.slpu=eamil.cz" nebo mobil 602570551.
Chtěl bych víc informací.
Děkuji
Kučera

"Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant."

Spíš nebyl udělaný zákvas a kvašení se tak nerozvinulo. Nebo byla medovina málo ochlazena a kvasinky zahynuly teplem. Kvasí přece už med s obsahem vody nad 20 %.

Spíš bude třeba vzít další kvasinky, rozkvasit je, v návodu ke kvasinkám bude určitě postup a vzniklý kvasící kvas zamíchat do medoviny. Případně pokud se v medovině pomnožily nesprávné mikroorganismy nebo pro jistotu ten rozmíchaný med znova převařit.

Děkuji Pepane, takže mám to zředit?
-Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr
> Předmět: medovina
> Datum: 30.12.2011 10:23:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den potřeboval bych poradit.
> Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového
> demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského
> a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do
> kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s
> demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem
> naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem
> udělal chybu? :-) Děkuji.

Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr <p.sus/=/seznam.cz>
> Předmět: medovina
> Datum: 30.12.2011 10:23:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den potřeboval bych poradit.
> Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového
> demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského
> a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do
> kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s
> demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem
> naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem
> udělal chybu? :-) Děkuji.
>
>
>

"Ani by som nepovedal, že je to tak. Mám na včelnici klát 6 rokov, nezasahujem doňho, priestoru má stále dosť a klát s rozmermi 30x30x105 cm,je zastavaný prírodným dielom tak na 60%."

Asi to záleží hodně na místních podmínkách nebo na rojivosti nebo nakonec na snadnosti návratu matky z proletu do dutiny. Já jsem popsal zkušenosti, které jsem získal, když se mně kdysi "povedlo" párkrát nějaká včelstva nechat vyrojit vícekrát. Ještě v zadovácích.

Ve velké dutině rojení ustane dřív, takže zbude dost včel a zásob, maximálně jednou za čas se ztratí matka při proletu. Malá dutina, do velikosti cca 10 rámků 39x24 je bez včel každý odhadem druhý až čtvrtý rok, velká dutina o velikosti jednoho nástavkového úlu jednou za 5 - 10 let. R.P.

Ani by som nepovedal, že je to tak. Mám na včelnici klát 6 rokov, nezasahujem doňho, priestoru má stále dosť a klát s rozmermi 30x30x105 cm,je zastavaný prírodným dielom tak na 60%. Nesnaží sa vyplniť dielom celý klát, vždy sa vyrojil 3krát a zo zostatku včiel sa oplodní M a to včelstvo pripraví nie síce silné, ale dostatočné na to, aby sa znovu rozvinulo do sily aby sa v nasledujúcej sezóne 3krát sa vyrojilo.

Neviem prečo tu stále spomínate tzv "divoké" včely, keď sú to tie isté včely, ktoré nám, uleteli z našich úľoch. Potom by sme i svojich včelstvách mali hovoriť ako o "divokých" u nás "divých". Veď podstate sú to tie isté včely s chovaním sa ako divé, doteraz včela nebola domestikovaná a ani nebude.

Včely v prírode môžu prežiť vtedy, ak roj odletí včelárov včas pre nejakou výdatnou znáškou, aby si mohli včely vystavať dielo a zaniesť ho medom. AK roj odletí z včelnici značne opozdenom čase, možno si nájde dutinu, vystaví menšie dielo, nemá ho z čoho zaplniť, tak istotne do jari zahynie. Ono to naozaj "všetko so všetkým súvisí" a my potom vynášame súdy bez toho, aby sme vedeli pravú príčinu.

Dobrý den.
Mluví se zde o původní tmavé včele. Můj děda po odsunu Němců ještě s p. Hutterem sváželi včelstva z vesnic okolo Kaplice a postarali se o ně. Měli představu, že udrží místní včelu a nazvali ji Šumavanka. Psal o tom i odborný včelařský tisk kol r. 1950 i s pár obrázky. Následně děda dělal včelmistra s asi 200 včelstvy, které pocházely z těch původních německých. Po jeho smrti v r. 1964 už osud včelstev neznám. Pamatuji si jen, že když jsem mu pomáhal jako kluk, tak ty včelky byly ostré jak břitva. Oba byli dobří včelaři a vím, že děda rozchovával tyto matky, rozesílal je i po republice a vedl si záznamy, jak se kde osvědčily, protože s každou matkou posílal koresp. lístek na odpověď. Dále vím, že se staral i okolním včelařům o některá včelstva a dával jim matky zdarma.
Nevím, jak tam zůstala jeho činnost v genofondu, ale možná by to mohlo být vodítko. Pamatuji si ještě, že děda měl včely na Bonnesdorfu ( dnes zbořeniště) a včelíny na Čeříně, v Hubenově a ještě jeden, co už si nepamatuji.
Přeji všem šťastný nový rok a mnoho radosti se včelkami.
Brenner

Dobrý den potřeboval bych poradit.
Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem udělal chybu? :-) Děkuji.

O par divokych vcelstvech jiste vim,ale to budou pozustatky roju z roju nasich vcelaru z budecakove ery pred morem.4 roky jsme vcely mit nemohly,2 roky uz znovu vcelarim,tzn,ze jsou to vcelsva nejmin 6 let stara.A vydrzela,ani varoa ani MVP.JosPr

S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr

Aby se někde u nás udržela včela s převahou genů původní černé včely, musel by to být včelař, který po několik desetiletí jen rozchovává svoje původní včely plus navíc na 10 - 15 kilometrů kolem něho by nemohly být žádné jiné včely.
Anebo nějaká oblast o rozloze minimálně desítek kilometrů čtverečních, ohraničená ideálně nějakou překážkou pro včely, třeba horským hřebenem , kde všichni včelaři dělají totéž, rozchovávají původní včelu. Ani jedno u nás neexistuje.
Pro divoké včely platí téměř totéž. Uvědomte si, že ani divoké včely nesedí trvale ve své dutině. Pokaždé, když se rojí, tak obměňují své geny, protože stará matka jde přece s prvním rojem. V malé dutině potom se včely často vyrojí tolikrát, že v dutině nezbudou skoro žádné včely a jen málo zásob, takže matka nezvládnou do zimy zesílit a donést potřebné množství zásob. Ve velké dutině rojení ustane dřív, takže zbude dost včel a zásob, maximálně jednou za čas se ztratí matka při proletu. Malá dutina, do velikosti cca 10 rámků 39x24 je bez včel každý odhadem druhý až čtvrtý rok, velká dutina o velikosti jednoho nástavkového úlu jednou za 5 - 10 let.

Geny původní černé včely v našich včelách asi jsou, ale jen ve velmi malém množství. A u včelařů, kteří nezakládají svůj chov od matek kupovaných od komerčních včelařů, ale rozchovávají si matky po desetiletí ze svého materiálu. Jako třeba já.

Jinak bych moc nedoporučoval bez důkladného odborného rozmyslu dovézt matky třeba černé Nigry z toho Švýcarska. Před 20 - 40 lety bylo každé včelstvo výrazně odlišné a ke každému se tak muselo přistupovat individuálně. Dneska je ta odlišnost desetinová nebo ještě lepší. Umožňuje tedy včelařům "masařům" ošetřovat všechny svá včelstva úplně stejně, nad ničím nerozmýšlet, nic nezkoumat, prostě ty včely "sekat" jako Baťa cvičky. Pokud by se tady rozšířily nekontrolovatelně nějaké jiné geny, mohlo by dojít k rozrůznění včelstev. jedna včelstva by reagovala vysokým výnosem na jedno počasí a snůšku, jiná na jiné , každé včelstvo by se muselo detailně znát a ošetřovat podstatně víc jinak než jiná. Nemluvě o bodavosti.

A ty Pepo víš o nějakém takovém včelstvu? Jen, že by to byl zajímavý genetický materiál z pohledu na varroázu.

V puvodni ciste forme pochybuju,ale verim tomu,ze krizenci kranky z vcelou tmavou se daji najit v rozsahlych lesnich komplexech.Je nam sice sdelovano dokolecka,ze v prirode vcelstva nepreziji zimu,ale opak je pravdou,preziji a preziji po radu let.JosPr

Přeji pěknou sváteční dobu!

Mám příznivou zprávu. V sobotu bude konference migrovat na nový server (půjde o mnohem výkonnější hardware). Tím by se měla citelně zlepšit rychlost konferenčního robota.

Možná, že i ty níže urgované duplicity souvisely s přetížením současného serveru, který už nestíhal vyřizovat požadavky (když byla špička v zatížení).

Takže v sobotu čekejte výpadky konference.

Přeji krásný nový rok s včelařskou konferencí :-)


J.P.B.

Mám dojem že jedno z příštích čísel Moderního včelaře bude věnováno včele černé.

Pár nadšenců po ní v ČR pátrá. Takže pokud si někdo myslí, že je na včelnici má, nebo o nich ví, stačí obstarat asi tak deset, dvacet mrtvolek na analýzu křídel.

Bylo by zajímavé zjistit, zda dovozy a 40 let monopolu kraňky stačilo na úplné vytlačení původní včely a dalšího importu.

Karel

Treba sa obrátiť na švajčiarskych chovateľov Nigri.

Tmavé včely tady stále jsou. Ani několik desítek let jejich systematické likvidace od rozchovavatelů/dovozců kraňky ze Slovinska tmavou včelu zcela nevyhubilo, jen díky tomu, že kraňka v naši přírodě není schopna volně přežít. To je včela, která potřebuje včelaře, tmavá včela je včela do lesa a nepohody.
Podívej se na www.nordbiene.de. Normálně se dají objednat matky v podstatě všude (Rakousko, Švýcarsko, Německo, Švédsko ...) jsou tam adresy na chovatele. Otázka je, jak dlouho Tvá tmavá včelstva odolají tlaku okolní populace kraněk.
Snad se i u nás situace pro tmavou včelu zlepší, ale je třeba aby se zapojilo více včelařů, kterým nejde jen o metráky vytočeného medu a mají také soucit s přírodou.
zdenek

Zdravím,
heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera mellifera.
S pozdravem
Cher

Redakce dostala echo, že se něco děje se včelami, vyslali redaktora ke včelaři, redaktor 10 minut točil, včelař 10 minut mluvil, do zpráv to muselo být sestříháno na dvě věty během 30 sekund, střihač na to měl 5 minut a neměl ani ponětí o včelách....a bylo to hotovo....

Ty informace jim dal asi včelař. To si novinář nevycucá z prstu.
Takže zajímavé - stále je zde včelař, co si nedovede vysvětlit proč mu chybí včely v úle.

Naštěstí zavolal Novu a ne Policii jak ten funkcionář před pár lety - tomu ten mladej včelař ukradl včely z úlu - a plásty bez včel mu tam vrátil. :-)

A televize o obtížném vyšetřování podobného záludného zločinu taky informovala. Jestli to byl ten samý, nevím.


Takže vše nejlepší do Nového roku a hodně včel. :-)

A bacha:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prodej-medu?page=2


příspěvek č.40

Karel

To víš novinář,i platí to i TV. V novinách jsou tři pravdy
Jediná pravda = název a datum
Polopravda = předpověď počasí
Všechno ostatní je lež nebo při nejlepším skomolenina.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?ely na Nov?.
> Datum: 29.12.2011 07:35:51
> ----------------------------------------
> Včera v televizních novinách na Nově byla zase zasvěcená zpráva o
> včelaření.
> Včelaři jsou prý na tom strašně špatně, mají spoustu zničených včelstev,
> protože je teplo a tak se probudily divoké včely. A stačí prý jen tři
> divoké včely, které se dostanou do úlu a ty potom zničí to včelstvo.
>
> Asi někdo pomotal dohromady roztoče, včely, spad roztočů v zimním vzorku a
> kdovíco snad ještě.!!!!????
>
>
>

Jeste,ze ta povedena reportaz nebyla delsi...JosPr

Včera v televizních novinách na Nově byla zase zasvěcená zpráva o včelaření.
Včelaři jsou prý na tom strašně špatně, mají spoustu zničených včelstev, protože je teplo a tak se probudily divoké včely. A stačí prý jen tři divoké včely, které se dostanou do úlu a ty potom zničí to včelstvo.

Asi někdo pomotal dohromady roztoče, včely, spad roztočů v zimním vzorku a kdovíco snad ještě.!!!!????

V původní čistější verzi nejspíš už tmavá včela neexistuje, protože včelí populace je vzájemně geneticky propojena volně létajícími trubci a oblast rozšíření tmavé včely se kryje s oblastí hospodářsky vyvinuté Evropy. Kde byly včely po staletí všelijakým způsobem včetně všemožných dovozů prošlechťovány na vysoké výnosy. Něco jako původní včely by mohlo přežívat pouze v zaostalých oblastech typu Karpat v Rumunsku nebo na Zakarpatské Ukrajině nebo na Kavkaze, jenomže tam jsou původní jiné varinty včely než tmavá včela.
U nás už před nějakými 50 lety bylo rozhodnuto o přešlechtění původní tmavé včely rakouskými a slovinskými kraňkami, takže dneska u nás mohou přežívat snad jen zbytky genů původní černé včely.
Ćerná včela jako základ šlechtění byla použita mám pocit v Německu , tam by včely měly být genově původné černé včele mnohem příbuznější a černá včela by taky měla být buckfastská vřesovištní včela vyšlechtěná v Anglii svého času bratrem Adamem, to ale nevím, jestli to dnes není už historie.
Pak snad jedině pokud byly v historii původní černé včely někde vyvezeny do kolonií, kde by byly dodnes rozchovávány.

To je udička made in germany

Tak to musíš někde na západní hranici snad se nacházejí nějaké malé populace na Šumavě. Tam se po ní začalo pátrat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: cher <jezit/=/gmx.de>
> Předmět: cernoska
> Datum: 28.12.2011 14:40:12
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera
> mellifera.
> S pozdravem
> Cher
>
>
>

Koukám, duplicita žádná.
Píšu z internetového prohlížeče Firefoxu.
Ale co se mi povedlo dříve duplicitu, když se prohlížeč nějak moc zpomalí a povede se dvakrát klidnout na tlačítko odeslat dříve, než prohlížeč zareaguje na první klik, prohlížeč tu zprávu odešle dvakrát.

zkušební

Vyzívám tímto sPrávce sítě aby se duplicitu uveřejnění podíval. NENÍ TO V NÁS V OBSLUZE ALE JE TO V SYSTÉMU
J.B.

Ze s takovym nastavkem bude makacka,to nepochybuju.Silnicni obruba ma 80 kilo a co jich nataham za den...Zada zatim drzi...Na tuto myslenku me vloni privedl jeden 80 lety vcelar,ktery uz nemuze pomalu nic,ale vcel se bohuzel vzdat nechce.Tak dlouho rincel mobil,az jsem slibil,ze mu vytocim.Jeho sestava na cechoslovaku 37x30 o 4 nastavcich,(1 original a 3 skleple bedynky),nekde 5 nastavek 39x24,ovsem s ramky 37x30 postavenymi sikmo! Tak jak je vcelar nemohouci,jeho jedine osetrovani spocivalo v tom,ze nasazoval postupne bedny nahoru bez mrizky.5,4 a 3 nastavek zavickovane na doraz(dokonce i ty ramky nasikmo),ve 2 zasoby v mnozstvi snad i na zazimovani a prostrednich 4-5 s plodem,dolni plod.A vcelstva v takove sile,ze o rojeni nemohlo byt reci.Pro me cely den prace,ale taky cenna zkusenost...JosPr

Zdravím,
heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera mellifera.
S pozdravem
Cher

viem ze aj p.Cermak to skusal,mal u nas raz prednasku kde aj toto spomenul,to uz ja som v tychto dadantoch 3 roky vcelaril..usil som si tuto metodu pre moje podmienky,casove aj znaskove,skusil som takmer vsetko a toto mi max. vyhovuje.Vpodstate to tak asi kazdy urobil..niekomu sedi dadant,inemu nn,dalsiemu klasika atd..a to je na vcelarine pekne..:-)

Ale to uz tu bylo, pokusne uly 42x36 u pritele Cermaka.
2011/12/28 gusto <e-mail/=/nezadan>

> .ja mam plodisko 42x35,testujem aj 42x40(ku kazdemu ramku prisponkovany
> 5cm ramik na trubcinu),je to v poho,ale s plodiskovym nadstavkom
> nemanipulujem,aj vcely zimujem len v tomto jednom a medniky 42x17 vyhradne
> len s panenskym dielom su v sklade..ak planujete manipulovat s tym
> nadstavkom 39x36 tak Ales ma pravdu,je to makacka..Ale kto prehadzuje nizke
> nadstavky pod vysoke a naopak, nemoze hovorit o vcelareni v dadante, ale
> vcelareni kombinovanom s nizkymi a vysokymi nadstavkami:-)
>

akosi to zblblo pozeram,sorry za duplicitu..

akosi to zblblo pozeram,sorry za duplicitu..

Ales ma pravdu v tom ze manipulovat s nadstavkami tejto miery je makacka,ale ked uz prehadzujete nizke nn pod vn a naopk,neda sa hovorit o vcelareni v dadante ale o vcelareni kombinovanom s vn a nn..ja mam plodiska rm 42x35 ale nedviham ich ani nic podobne,aj vcelstva zimujem len v nich bez nn,tie su v sklade a vsetky len s panenskym dielomUspesne testujem aj rm 42x40(prisponkovany ramik 5cm na trubcinu na kazdy 35cm vysoky ramik)madarska narodna miera 42x36 nagy boczonady je tam masovo rozsirena,ale vacsinou tam vcelaria v lezanoch,na Slovensku bola tato ista miera oznacena ako C a aj sa vyrabal kocovny lezan s nazvom Dunaj C..to len tak naokraj,ako pikoska:-)ked si spomeniem aka bola makacka len zlozit nabity mednik miery B 42x27,5 tak manipulacia s 39x36 v zostave 3-4 nadstavky sa mi zda nerealna..:-)

Ales ma pravdu v tom ze manipulovat s nadstavkami tejto miery je makacka,ale ked uz prehadzujete nizke nn pod vn a naopk,neda sa hovorit o vcelareni v dadante ale o vcelareni kombinovanom s vn a nn..ja mam plodiska rm 42x35 ale nedviham ich ani nic podobne,aj vcelstva zimujem len v nich bez nn,tie su v sklade a vsetky len s panenskym dielomUspesne testujem aj rm 42x40(prisponkovany ramik 5cm na trubcinu na kazdy 35cm vysoky ramik)madarska narodna miera 42x36 nagy boczonady je tam masovo rozsirena,ale vacsinou tam vcelaria v lezanoch,na Slovensku bola tato ista miera oznacena ako C a aj sa vyrabal kocovny lezan s nazvom Dunaj C..to len tak naokraj,ako pikoska:-)ked si spomeniem aka bola makacka len zlozit nabity mednik miery B 42x27,5 tak manipulacia s 39x36 v zostave 3-4 nadstavky sa mi zda nerealna..:-)

..ja mam plodisko 42x35,testujem aj 42x40(ku kazdemu ramku prisponkovany 5cm ramik na trubcinu),je to v poho,ale s plodiskovym nadstavkom nemanipulujem,aj vcely zimujem len v tomto jednom a medniky 42x17 vyhradne len s panenskym dielom su v sklade..ak planujete manipulovat s tym nadstavkom 39x36 tak Ales ma pravdu,je to makacka..Ale kto prehadzuje nizke nadstavky pod vysoke a naopak, nemoze hovorit o vcelareni v dadante, ale vcelareni kombinovanom s nizkymi a vysokymi nadstavkami:-)

To víš na poštu je spolehnutí:-). S rámkem 39x36 to bude záběr pro tebe, zloději přijdou ve dvou. Mám míru plodiště 448x285 a když chci nástavek dát vedle, abych vyměnil spodní polonástavek za druhý s mez. , tak při řepce to je docela záběr na záda. Takže ten nástavek sundávám jednou za rok. Jako medník bych takovou míru nechtěl.
Takovou míru tak do ležanu a odebrat med od zadu. Mám 4 množárny na moji míru, na šest oddělků po 5ti rámcích v každé. A používám je i někdy, po vytažení vnitřních přepážek jako ležan. A je to celkem bezproblémový chov s minimem zásahů, ale na snůšku by to sneslo i něco větší prostor. A nebo včely zabavit stavbou nového díla. Něco jako neckový úl. Z necek bude nejspíš míň medu a spíš pozdější snůška, ale včely si poradí delší čas i bez včelaře, jde-li o rozšiřování prostoru. Ale jinak pěkný návrat k tradičnímu chovu, takové novodobé brtnictví.

Omluva,odpalil jsem to 2x,poprve to nechtelo odejit.Doplnim,to lesni stanoviste je ve voj.prostoru a casto je nepristupne kvuli treninkum nasi udatne armady.Takze v podstate minimum zasahu do vcelstev,poskytnuti nadprostoru,hokus pokus jak rikam...Stanoviste parada,zadna vcelstva bliz nez 5 km,olse,vrby,louky,javory,lipy,smrky,malinik,ostruzinik,krusina olsova.JosPr

A jeje,to bylo Alesi s hodne velkou nadsazkou.Mam dovcu,tak si delam dalsi nastavky,protoze muj velky problem je,ze ac si myslim,ze jich mam dost,prijde narazova snuska a dost jich nemam nikdy...Mluvim o 39x24.No a kdyz uz jsem v tom,tak na ciste lesni stanoviste jsem udelal 39x30 a 39x36,hokus pokus,uvidim s kterou vyskou budu vic spokojeny,navic si myslim,ze takove uly nikdo tak lehce necajzne.No o 4 nastavcich impozantni sestava.Jinak Alesi vsechno nej do roku 2012,i Jitce a Bobikovi.JosPr

A jeje,to bylo Alesi s hodne velkou nadsazkou.Mam dovcu,tak si delam dalsi nastavky,protoze muj velky problem je,ze ac si myslim,ze jich mam dost,prijde narazova snuska a dost jich nemam nikdy...Mluvim o 39x24.No a kdyz uz jsem v tom,tak na ciste lesni stanoviste jsem udelal 39x30 a 39x36,hokus pokus,uvidim s kterou vyskou budu vic spokojeny,navic si myslim,ze takove uly nikdo tak lehce necajzne.No o 4 nastavcich impozantni sestava.Jinak Alesi vsechno nej do roku 2012,i Jitce a Bobikovi.JosPr

Doneslo se mi, že JosPro si vyrábí nějaký úl s rámky pro jeřáb. O jakou míru jde Pepo? Jestli se mohu zeptat a není to výrobní tajemství. Dík

"Snižování kvetoucích rostlin v porostech je víceméně způsobeno nesekáním travních porostů. "

Jinak ale znám tři stanoviště v lese, kde po desítky let bylo chovány ve včelínech či včelníkách 10 - 20 včelstev a které byly v průběhu posledních 20 let opuštěny. A připadá mi, že právě v tom lese kolem těch míst ubylo kvetoucích rostlin, hlavně těch, co kvetou v dubnu před vývinem listů na stromech. A v tom lese se nezměnilo skoro nic kromě nějakého přirozeného vývoje daného stárnutím porostů nebo částečnou probírkou.
Ale je to z velké části můj pocit, nikdy jsem to nepočítal. Možná by bylo zajímavé něco takového udělat. Najít včelín v lese s hodně včelstva, který se chystá včelař zrušit a zmapovat ty rostliny do vzdálenosti nějakých pár stovek metrů teď a potom za 5 - 10 - 20 let. Možná by ty výsledky byly docela co k čemu.

"Celá ta změna v poměru trav a kvetoucích rostlin je způsobena změnou v hospodářském využívání krajiny. "

S tím bych taky souhlasil. Ještě v 70 letech u nás v obci byly sekány prakticky všechny travní porosty v katastru na píci, lidi, hlavně starší , chovali hromadně králíky, kozy, ovce a někteří doma ze zvyku i kravku, co uchránili před zdruštevněním. Pro husy se vysekávaly i kopřivy. Zároveň všechny dobré pastviny a louky zabralo družstvo. Takže se obsekávaly všechny okraje cest a často i lesů. V 80 letech starší postupně odcházeli, na chov byli hlavně králíci a něco ovcí a koz a hůře dostupné plochy na rozhraní polí a lesů už zarůstaly a nesekaly se. Velice často zarůstaly kopřivami a podobnou buření, protože se tam dostávalo z tehdy přehnojených polí hodně živin. V 90 letech skončilo v podstatě všechno živočistvo chované na maso, protože cena času stoupla mnohem víc než cena masa v obchodech a tak se chov přestal vyplácet. Navíc králíci začali hromadně schcípat na králičí mor. Ty kopřivy tam rostou dodnes, jen dneska mají evidentně nedostatek živin a tak trochu skomírají.

Posledních pár let se částečně vrací sekání a to příkopů kolem i polních cest městskou technickou službou, kam dosáhne sekačka z traktoru, obvykle dvakrát ročně. Rozšmelcovaná tráva tam zůstává, takže na rozdíl od dřívějška se na těch místech postupně hromadí živiny. Rozdíl za těch pár let zatím nepozoruji. Spíš je to negativní, protože na pár místech vlhčích příkopů u cesty jsem před cca 20 lety vysadil lesní maliny, ony se tam docela pěkně rozrostly a určitě trošku přispěly ke snůšce, jenže maliny kvetou a plodí na dvouletých šlahounech a ty jsou sekáním zničeny.

To už je jako invazivní rostlina mnohem horší zlatobýl. Netýkavka se šíří jen tak daleko, jak docvrnkne semena a kde je donese voda, semena zlatobýlu roznese vítr všude možně na kilometry daleko a kde najdou jen trochu příhodné podmínky, tam zlatobýl roste.

Netýkavka žláznatá není žádná invazivní rostlina. Za prvé je to rostlina světlomilná, na rozdíl třeba od křídlatky, takže nikdy nedokáže pod sebou vytvořit takový nedostatek světla, aby z toho stanoviště vytlačila jiné rostliny. Za druhé netýkavka je toxická sama po sebe. I na místech, kde je jinak dostatek živin, po cca 10 - 15 letech se začne projevovat ta toxicita a netýkavka se zmenšuje a ustupuje původním rostlinám. Kdysi jsem netýkavku vysazoval všude možně do vlhkých míst v přírodě a až na dvě stanoviště se nikde neprosadila. Na jednom na kraji lesa byl dostatek živin z listí a tak tam asi 10 let po sobě převládala, rostla do výška až 2 metry a zabrala cca 70 - 80 % prostoru. Potom začala ustupovat. Nyní už nejméně 10 let na tom místě nedosahuje větší výšky než asi metr a nezabírá víc plochy než asi 10 - 15 procent, prohrává zejména v konkurenci s kopřivami, ale taky běžnými vysokými travinami. Jen jednou nějak před 5 lety rostla trochu intenzívněji, když majitel lesa na tom místě les pořádně prořezal, když dělal dřevo na topení a netýkavka žláznatá se z okraje lesa vysemenila dovnitř toho uvolněného prostoru. Asi dva roky, než les zarostl výmladky. Na druhém místě, kde se ujala, nikdy nepřesáhla výšku tak 1,4 metr a nikdy nezabírala více než takových 30 % plochy, nyní tam nedosahuje více než metru a roste dost ojediněle. Je to zase na kraji lesa, pod polem, takže za většího deště a na jaře je stanoviště proplachováno vodou z pole,ale jelikož zemědělci v posledních letech moc nehnojí, tak tam na tom stanovišti není moc živin. V konkurenci kopřiv, malin a řerného bezu se netýkavka moc neprosazuje.

Jediné stanoviště, kde netýkavka se skutečně trvale moc rozpíná a škodí, jsou koryta špinavých řek a potoků s dostatkem živin, kde jednou za čas stoupne voda a půdu toho stanoviště pořádně propláchne. Všude jinde na vlhčí a normální stanoviště je možné netýkavku jako včelařskou rostlinu úplně s klidem vysazovat, protože tam nikdy nepřevládne. Aspoň ne dlouhodobě. A až se povede, třeba díky nové oddělené splaškové kanalizaci ty potoky nebo řeky zase vyčistit, přestane netýkavka škodit i v korytech těch vodních toků.

Netýkavka to je pro přírodu celkem záběr. Cokoliv by mohlo růst v podrostu je až dvoumetrovou monokulturou udušeno. Kolem řeky Moravy ji roste víc než dost a vytlačuje Topinambury. Když kvetou Netýkavky, tak včely jsou jako kdyby vyletěly z mlýnice. A pro člověka to má ještě jeden nepříjemný problém, tam kde byly lesní pěšiny a roste Netýkavka nejde projít, ve větším množství ta rostlina hrozně smrdí.
A v posledních letech se nám tu začíná rozrůstat Bolševník.
Na výsévání jsou lepší rostliny např. na susší meze jde vysévat Divizny.
Všem přeji pohodové vánoce.

Je to samozřejmé! Vysazováním rostlin do přírody můžeme způsobit tak akorát pohromu v podobě právě té netýkavky. Celá ta změna v poměru trav a kvetoucích rostlin je způsobena změnou v hospodářském využívání krajiny. Vysazením několika stovek rostlin si nezajistíme ani pastvu pro jedno včelstvo. Stačí si uvědomit kolik květů musí včely navštívit aby vyprodukovaly 1 kg medu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
> Datum: 23.12.2011 18:43:59
> ----------------------------------------
> To ale musí být až hektary, aby se to na medném výnosu projevilo.
>
> Nejdřív kdysi jsem rozsazoval netýkavku žláznatou. Později jsem sázel
> javory kleny, pak nějaké lípy a třešně ptačí. Ale v kusovém množství a tam,
> kde se nedalo očekávat, že je někdo vyřeže. Ještě později, teď nedávno
> jsem rozsazoval lesní maliny a trousil na vhodných místech semena komonice
> a lopuchu. Ale všechno spíš jako doplněk než pro hlavní snůšku.
> Dneska to vidím tak, že pro skutečně seriózní "výrobu" snůšky by to chtělo
> zakoupit nějaký hektar lesa a rovnou zalesnit příslušnými stromy, masívně
> vysadit maliník atd.
>
>
>

Postřeh je správný ale důvodem omezování výskytu kvetoucích rostlin je jiný. Zřejmě také Myslíš nekvetoucími rostlinami trávy. Ty také patří do kvetoucích (zjevnosnubných). Snižování kvetoucích rostlin v porostech je víceméně způsobeno nesekáním travních porostů. Tam mnohé včelařsky cenné rostliny nemají šanci přežívat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pame
> Datum: 23.12.2011 11:52:53
> ----------------------------------------
> Jinak ještě pozoruji trend v tom, že obecně z přírody mizí kvetoucí
> rostliny a jsou nahrazovány nekvetoucími. Nejvíc to je vidět na rozhraních
> lesů a polí, kde zemědělci přestřikují postřiky herbicidy běžně až metr
> daleko mimo pole. Ty postřiky nejlépe přežijí kopřivy, pýr nebo bodláky a
> další mohutné rostliny a ty se tam tak množí přednostně. Ty plochy rozhraní
> mezi poli a lesy jsou u nás poměrně dost velké, protože lesíky z velké
> části kopírují vodní toky a zářezy těmi toky vytvořené, takže na poměrně
> malou plochu lesíků připadá velká plocha okrajů.
> Ale připadá mi, že podobný trend je i uvnitř lesíků a na všelijakých v
> současné době nesekaných travnatých porostech.
> Typoval bych na nedostatek přírodních opylovačů, čmeláků a podobných, pro
> které se s nástupem chemizace zemědělství staly plochy polí plus plochy
> lesů v jejich blízkosti , do 5 - 10 metrů daleko od polí mrtvým územím. Kde
> nemohou přežívat, protože jsou tráveni, uď přímo, když si udělají hnízdo v
> poli nebo když tam vyletí za kvetoucími rostlinami.
> Nejvíc to je vidět na rostlinách kvetoucích pod listnáči před olistěním v
> dubnu.
> Včely trvale umístěné v lese to napravují tak do cca 500 metrů od
> stanoviště. na větší vzdálenost ne.
>
>
>

Myslím si, že není třeba ze všeho točit med. Včely potřebují i mimo hlavní snůšku se zabavit hledáním co donést do úlu.